Škvaření sádla v troubě

Někdo na něj nedá dopustit, někdo na něj nadává. Je to asi jako diskuse fanouška Sparty a Slávie. Škvaření vepřového sádla. A ne za stálého míchání ve velkém hrnci na plotně. Docela jednoduše, bez komplikací. Sádlo se totiž nechá škvařit i v troubě.  O tomhle způsobu přípravy sádla jsme slýchal už dlouho předtím, ale nikdy mě nenapadlo ho takto dělat.  Hlavně proto, že  škvaření sádla jsme doteď dělali trochu ve větším, a tak velkou troubu prostě nemáme.  Ale to se změnilo.

Když je prase sportovec

Minulý čuník ze zabijačky byl docela pěkný pašík, vážil určitě přes 160 kilo. A na takovém praseti se už nějaké to sádlo najde. Prase, které jsme ale dostali letos, mělo dnešní normální jateční váhu – teda kolem 120-130 kilo. A to už je docela rozdíl, a je to někde vidět. Na sádle nejvíc. Zapomeňte, že by tohle masné plemeno prasete mělo velké špalky sádla, ze kterých se vyrábí třeba slanina. To se prostě tady nestane, tohle prase má spoustu krásného, libového masa, ale se sádlem na tom jako ten jeho minulý stošedesátikilový kamarád určitě nebylo.  Takže se naskytla otázka zda nezkusit přiopravit sádlo v troubě. Ne v mikrovlnce, ale v normální elektrické troubě.

Jak připravit sádlo do trouby?

Příprava samotného sádla se vlastně od toho běžného škvaření vůbec neliší.  Vepřové sádlo očistíme a nakrájíme na kostky kolem 2 centimetrů.  Neřešíme, že každá kostička je trochu jiná, konec konců ani sádlo z prasete není dokonale pravidelné. A drobné estetické vady jsou důkazem ruční práce 🙂 . Dejte pozor na to, aby v sádle neskončil žádný kus sádla z kůží. Takové škvarky by pak prakticky nešly ukousnout, tak maximální umlít do škvarkové pomazánky.

Když máme sádlo nakrájené, použijeme buď velký hluboký plech anebo dostatečně velký hrnec.  My jsme sáhli po tom druhém, protože na plechu byla v té době nasolená skoro pětikilová svatomartinská husa 🙂   Začínáme úplně jednoduše, na nějakých 200 stupních . Sádlo zhruba do 10 minut začne sklovatět, a je vidět jak se z kousků sádla uvolňuje tuk. Jakmile ho na dně hrnce máte tolik, že už se sádlo nemůže připálit, stáhneme teplotu na nějakých 150 stupňů.  Slyšel jsem že se takhle sádlo v troubě škvaří i na nižší teploty, ale musí to ukrutně dlouho trvat. Jen tohle trvalo skoro dvě hodiny. Na druhou stranu – oproti klasickému postupu tohle zamícháte opravdu jen pár krát.  Sádlo se prostě dělá takhle v troubě pomalu, také škvarky, a šance že ho připálíte je tedy mnohem a mnohem menší.

Další postup je už klasickou záležitostí – sádlo pak slijeme do sklenic nebo hrnce, kterému se říká sádlák. Necháme vychladnout, pěkně pomalu. Dejte si pozor na slévání horkého sádla – tady se spálit je jedna dvě a fakt špatně se to pak hojí. A sádlo prská, nezapomeňte na to.

Škvarky z tohohle postupu myslím nejsou tak do zlatova vypečené, na druhou stranu pokud je plánujete zpracovat třebas do škvarkové pomazánky tak je Vám to tak nějak stejně jedno. Stejně je umelete. Myslím že podobně bych to hodnotil i kdyby se škvarky zalévali do sklenic sádlem.

Pokud tedy máte sádla malé množství – dejme toku tak 4-5 kilo, vyzkoušejte si tenhle postup.  Zabere sice zdánlivě hodně času, na druhou stranu nevyžaduje u škvaření nějakou extra aktivní účast. Ten průběh bych popsal jako pusť a zapomeň. Jako velkou výhodou vidím to, že pokud nejste úplní nešikové, sádlo nejde prakticky připálit. Což jde na plotně raz dva. Vyzkoušeno. A není nic horšího než spálené sádlo