Je vidět, že čas domácích zabijaček se blíží. Počasí venku už teď přeci jen trochu víc připomíná začínající zimu, než nějaké „v čase zapomenuté září“. Teď ale nemluvíme o tom, co se dnes jako domácí zabijačka často označuje. Myslíme tím nějakou divadelní akci před supermarketem, kde se naoko rozbourá půlka prasete a nadšeným přihlížejícím pak prodá tlačenka a jitrnice od našich severních sousedů dochucená posypovou solí. Tady označení domácí kulhá na obě nohy, v prasečí logice pak na všechny čtyři.
Domácí zabijačka není jen o mase
A dokonce by se dalo říci že maso je až na druhém místě. Na tom prvním vidíme něco jako setkání lidí, společná práce při bourání a zpracování pašíka, poklábosení si, sem tam nějaká ta štamprlička, nějaké to pivo … Proto nás moc potěšili fotografie, které nám přes zabijačkový Facebook poslal pan Miroslav. Na nich krásně uvidíte, jak se dělá domácí zabijačka. Dvě prasata, o celkové váze kolem dvou metráků, naposledy zachrochtala minulý týden ve středočeských Zlončicích. Samozřejmostí byla bílá zabijačková polévka, ovar, zabijačkový guláš, vepřové výpečky a na závěr samozřejmě černá zabijačková prdelačka. Do společné kasy prý účastníci přispěli každý nějakou sumou, a snít mohl, co chtěl. Žádné dotace, žádné veřejné peníze, bez kterých se spousta podobných rádoby komunitních akcí neobejde. Dáváme palec nahoru. Pořádáte nebo pořádali jste podobnou zabijačku u Vás doma ? Pochlubte se a pošlete nám pár fotek , jak se dělá domácí zabijačka u Vás
