Jestli si myslíte, že domácí zabijačka je výsadou českého nebo moravského venkova, musíme Vás vyvést z omylu. Už to samozřejmě není tak, že by u pražských novostaveb nebo na sídlištích chrochtali v chlívku vykrmení pašíci. Tradiční domácí zabijačka se přesunula z té domácí, rodinné báze více do komerce – do restaurací. Takže výraz zabíjačka v Praze nemusí nutně znamenat jen novinový titulek z Národních listů roku 1850, ale běžný dnešní stav kdy se Praze můžete stát účastníkem zabíjačky od začátku do konce.
![Zabíjačka v Praze](https://zabijacky.cz/wp-content/uploads/2020/02/pasik.jpg)
Typickým příkladem toho, jak se tradiční venkovské food akce vracejí zpět do Prahy je třeba zabíjačka – a tenhle víkend (28. a 29.ledna) můžete klasickou českou zabíjačku vidět v Praze Troji na Salabce. Tento rok je to již druhá zabijačka – z té první vidíte právě fotografie použité v článku – a zájem nebyl rozhodně malý. Tady totiž mohl člověk na vlastní oči vidět, jak řezník krok za krokem postupuje, jak se dělají jitrnice, vepřový ovar, tlačenka nebo jelítka. A to hned tak někde v Praze neuvidíte.
Zabijačka na Salabce
Možná že pro celou řadu návštěvníků téhle akce bylo zajímavé koukat na to, jak zabijačkové dobroty vlastně vznikají. Spousta lidí netuší, z čeho se vlastně dělá jitrnice a jaké maso a suroviny se na ní použijí. Jedna věc je když koukáte na recept v kuchařce, a druhá věc když koukáte přes rameno řezníkovi, který řeznickou kolíbkou krájí a mělní vepřové maso . To samé máte s tlačenkou nebo jelítky – a třeba i samotné maso z bouraného prasete vypadá o dost jinak než to, které najedete úhledně zabalené v supermarketu v chlaďáku. Škoda že třeba nezařadili do programu výrobu domácích klobás – taková akce by myslím přitáhla ještě daelko širší skupinu návštěvníků
![](https://zabijacky.cz/wp-content/uploads/2020/02/salabka_plachta_1760x2470mm_72_dpi_na_web-maly-730x1024.jpg)