Typy zahradních udíren

Možná vás to překvapí, ale v dnešní době už pojem udírna neznamená jen velké zděné monstrum, které zabírá spoustu místa na zahradě. Dnes už můžete pohodlně udit i na menší zahrádce nebo třeba na chatě. Anebo pokaždé jinde, jak se vám to zrovna zlíbí. Nejen tohle jsou výhody moderních elektrických digitálních udíren, které v posledních letech ovládly domácí uzenářskou scénu. Vezmeme to ale hezky postupně.

Domácí elektrická udírna

Co si představíte jako první, když se řekne udírna? U mě je to celkem jasné. Rozhlehlá zděná soustava trubek a prostoru pro ohniště a maso a k tomu navíc dlouhý komín. Nebo taky stará plechová udírna ve svahu, ze které vede vykopaný tunel někam do nebe. Přesně jako jsme to měli v dobách mého dětství vedle malé chatky v zahrádkářské kolonii na kraji města. Na žádné velké uzení to nebylo, ale uzený sýr z ní byl legendární a vzpomínáme na něho dodnes. Možná se vám při zaslechnutí výrazu udírna vybaví podobný obrázek. Ale třeba už také víte, že možností je v dnešní době daleko více, a dokonce ne všechny z nich vyžadují tolik prostoru, investic a zkušeností jako klasické udírny. Řeč je o těch elektrických.


Ať už jde o udírnu dřevěnou, zděnou či plechovou, klasickou nebo digitální, s odděleným nebo vestavěným ohništěm, strukturu mají všechny zhruba stejnou. Stěžejní částí každé udírny je ohniště. Právě tady vzniká a začíná svou cestu po celé soustavě kouř, bez kterého by uzené maso nikdy nechytilo svou typickou chuť ani vůni. Ohniště by mělo být opatřeno plechem, na kterém se sbírá popel padající z topeniště a nejlépe také párem dvířek (pod a nad roštem s palivem) k regulaci vzduchu. V případě odděleného ohniště z něj vede navíc kouřovod, který samotný kouř přivádí až do prostoru pro zavěšení či uložení masa. V ideálním případě je tento kouřovod vybavený regulační páčkou pro jednoduchou a rychlou změnu teploty kouře. Ta se hodí k uzení horkým i teplým kouřem. Pro uzení studeným kouřem je ale přímo nezbytná. Na konci kouřovodu by se měl vždy objevit plamenolam, který zajistí, aby se oheň nedostal až k masu. Po něm následuje rozptylovač kouře. Jeho úkolem je rozprostřít kouř do prostoru pro uzení tak, aby se maso udilo ze všech stran stejně. Zamezuji tedy nerovnoměrnému vyuzení masa nebo jiných pochutin. Tím se pozvolna dostáváme právě do místa, kde se samotné potraviny udí. Ať už zavěšené na kovových hácích, pomocí provázku pověšené na tyčích nebo položené na roštech. Poslední, ale neméně důležitou součástí udírny je komín. Ten by měl být vždy opatřen stříškou proti dešti a měl by být dostatečně dlouhý, aby zajistil správný tah kouře. Podle klasické literatury by udírna od ohniště po konec komínu nikdy neměla mít méně než 2 metry.

Domácí dřevěná udírna

Typů udíren je v dnešní době nespočet, a proto na první pohled nemusí být jednoduché se v nich zorientovat. Kromě krátkého popisu vám tedy nabídneme i největší výhody a nevýhody každého z nich. Podle toho si pak můžete udělat obrázek o tom, který typ udírny bude zrovna pro vás ten nejlepší.

Udírny se dají rozdělit podle mnoha kritérií. Začneme třeba tím, zda mají zabudované nebo oddělené ohniště. Výhoda zabudovaného ohniště je celkem jasná. Je to především nenáročnost na prostor. Jestli nemáte k dispozici větší zahradu a jste rádi, že se vám udírna vleze na dvůr nebo vedle chaty, přijde vám zabudované ohniště vhod. V takovém případě ale nemáte tolik možností regulovat teplotu kouře, protože je topeniště příliš blízko u masa. Pokud se v otázce prostoru naopak omezovat nemusíte, bude pro vás oddělené ohniště určitě lepší volbou. Díky delšímu kouřovodu lze lépe regulovat teplotu kouře a tím dosáhnout ideální teploty, kterou k uzení potřebujete. Je celkem jasné, že tato výhoda je vykoupena právě tím, že potřebujete více prostoru.


Další možností, jak lze udírny rozdělit, je podle materiálu, ze kterého jsou vyrobené či postavené. Známe dřevěné, zděné nebo plechové. Dřevěné udírny, v minulosti hojně užívané, jsou ideální pro ty, kteří ji chtějí mít postavenou rychle a s relativně nízkými náklady. Mezi dřevěnými fošnami ale často uniká kouř a kvůli tomu je ve dřevěné variantě těžší udržet stálou teplotu. Dalším velkým rizikem je to, že dřevěná udírna celkem logicky nejsnáze vzplane. Je tedy potřeba její stavbu promyslet a nějakým způsobem zamezit ohni, aby přeskočil na její stěny. Dalším typem je udírna zděná. Tu nepostavíte za den, a navíc vyžaduje větší investici než udírna dřevěná. Její nesporná výhoda ale spočívá v tom, že velmi dobře izoluje teplo a tím udržuje stabilní vnitřní teplotu. To je velmi důležité pro správné vyuzení masa. Zděná udírna také není náchylná k vyhoření. Mezi odborníky se ale diskutuje o tom, zda je maso ze zděných udíren stejně dobré, jako z těch dřevěných. Posledním typem podle materiálu je pak udírna plechová. Ta v mnoha aspektech sdílí stejné vlastnosti se zděnými udírnami. Plech samozřejmě izoluje lépe než dřevo a kouř díky tomu neuniká ven tak, jako ve dřevěných udírnách. Zato investice pro pořízení plechové udírny mohou být několikanásobně nižší než při stavbě zděné. V případě klasických plechových udíren je ale složitější udržet stabilní teplotu, protože plech teplo rychle ztrácí a při topení tedy musíte být obzvlášť pečliví, abyste se vyvarovali kolísání teplot. To ale neplatí v případě elektrických udíren.

Tím se plynule dostáváme k poslednímu rozdělení udíren, a to na klasické a elektrické digitální udírny. U klasických udíren je potřeba celý proces uzení ručně obstarat a pak pravidelně hlídat. Lidský aspekt je ten nejdůležitější, a tak se připravte na to, že vás každé uzení bude stát dost času. Udírnu je potřeba správně rozehřát a teplotu udržovat. S tím vám pomůže teploměr umístěný v prostoru pro maso. Musíte se ale spolehnout na své zkušenosti a zručnost a musíte umět teplo v udírně správně nastavit i regulovat. Odměna v podobě uzeného masa je ale po odpracování takové směny obzvlášť šťavnatá. Pokud chcete mít od uzení klid a stačí vám vychutnat si až hotovou dobrotu, nebo svým schopnostem během dlouhého procesu uzení příliš nevěříte, zvolte udírnu elektrickou. Ta je roztopená za zlomek doby klasických udíren a pak za vás sleduje a udržuje správnou teplotu po celou dobu. To oceníte nejen při uzení studeným kouřem, kdy při použití klasické udírny je potřeba letitých zkušeností. Nastavení digitálních udíren je velmi jednoduché a intuitivní a v případě těch nejnovějších je můžete dokonce ovládat aplikací v mobilním telefonu. To je přímo sen každého mlsného fandy moderních technologií. U elektrické udírny si ale nikdy neužijete ten pocit, že jste vlastníma rukama dokázali vyudit skvělý bůček, který by se bez vaší trpělivosti a šikovnosti nikdy nepovedl.