Člověk by řekl, že výroba domácích uzenin už pomalu odešla se starými mistry řezníky. Za mých mladých let bylo na vesnici úplně normální, že jste znali svého řezníka. A tím nemyslím, že jste věděli kde má obchod – tehdy to bylo všechno tuším pod Jednotou. Znali jste ho jménem, a věděli jak vypadá. Když jste šli ráno do školy a potkali ho cestou na autobus, věděli jste že jste potkali řezníka. Po pravdě už si nepamatuju, že by v masně co prodával vysely nějaké extra domácí uzeniny – vlastně jediné co si pamatuju jsou špekáčky a párky ve vysoké červené plechovce 🙂 . Ale určitě je dělal – nosil nám – tedy dědovi – je pak zabalené v mastném papíře. Dneska tak nějak odhaduju, že je dělal jako melouch, podomácku.
Domácí klobásy chutnají nejlépe, to je jasné
I o to víc zahřeje u srdce, když zjistíte že takhle to má daleko více lidí, ne jen já. Když jsme na náš zabijačkový web pověsili první fotky z výroby domácích klobás ( viz text. Klobásy recepty a domácí výroba), začaly nám chodit na FB fotky od celé řady lidí, kteří si klobásy i další uzeniny doma sami dělají. A většina z nich to má jako koníčka, někdy spíš koně.
Krásné fotky nám o víkendu přišli od Honzy. Jak nám pak napsal, s klobásami vlastně začíná, ale začátek je to myslím hodně, hodně slušný – konec konců posuďte nakonec sami. Jestli tyhle klobásy chutnají alespoň z desetiny tak dobře jako vypadají na fotkách , hodnotil bych je kvalitou „k sežrání“ :). Maso Honza nakládá na 3 dny, pak pomele na mlýnku a přidává koření. Směs na klobásy pak nechá odležet, a udí v udírně 5-6 hodin, následně povaří a znovu nechá oschnout na 2-3 v udírně. Výsledek ? Koukněte sami
