Dřevo na uzení

Nejvhodnější dřevo na uzení je bezpochyby tvrdé dřevo, z buku, dubu, javoru ale i z ovocných stromů - třešně, švestky atd. Specialitou někdy bývají používané směsi dřev s přídavkem jalovce, vřesu, aromatických bylin. Zcela nevhodné k uzení masa je měkké jehličnaté dřevo, které díky smole v nich dodává uzenému masu terpentýnový zápach. Rovněž zcela nevhodné jsou jakékoli odřezky z truhlářské výroby, obsahující lepidla či pojiva.


Dřevo na uzení nemusí být zcela suché, jako běžné palivové dřevo. Dokonce se někdy používá k uzení zásyp vlhkými pilinami z tvrdého dřeva, hlavně u uzení studeným kouřem. Výběr správného dřeva je opravdu zásadní pro celkovou kvalitu uzeného masa, často více, nežli to, jak je zkonstruována udírna, ve které maso upravujeme.


Nikdy nepoužíváme na uzení dřevo jakkoli napadené hnilobou nebo houbou - což je u velká části ovocných druhů dřeva docela běžné. Zvláště dřevokazné houby dokáží veškeré uzené maso chuťově zcela znehodnotit, a nepomáhá ani včasné odhalení a následné pečlivé omytí nebo ovaření takového uzeného masa.
Často se doporučuje zbavovat dřevo na uzení kůry, ale názory na to se dost různí. Pouze u dubu je to prakticky nutností, dubová kůra může způsobovat nakyslou chuť masa, která také při uzení může černat.

Dá se řici, že klasickými druhy na uzení nic nezkazíte - švestka, třešeň nebo jabloň jsou sázkou na jistotu. Takové dřevo na uzení se dá získat při prořezávání ovocných stromů celkem snadno - a na uzení nepotřebujete dřeva velké množství.  Navíc je možné je kombinovat s dostupnějšími druhy dřeva - jako třeba bukem - který často bývá obsažen v běžně prodávaném palivovém dřevu.
Pokud se Vám nepodaří ovocné druhy dřeva přesto nikde sehnat, je ještě možná sáhnout po udících lupíncích používaných při grilování - zde celoročně bez potíží pořídíte třešňovou štěpku - jen za dost šílené peníze ( vzhledem k nakoupenému množství)