Vepřové sádlo

Sádlo nejčastěji vyškvařujeme, méně často jej udíme. Nejlepší sádlo ke škvaření získáváme s podkožního sádla, nejtrvanlivější je ze sádla kolem ledvin, kterého je však nejméně.  Samotné sádlo používáme jako pomazánku na chleba, do jišek, ke smažení i pečení.

Vepřové škvarky, vzniklé při škvaření sádla, jsou klasickou zabijačkovou pochoutkou, a jíme je buď jako takové, nebo z nich připravujeme chutné škvarkové pomazánky, českou kulinářskou klasikou jsou i škvarkové placky.

K uzení používáme hřbetní pruhy sádla, případně sádlo z postranních částí trupu prasete. Uzené sádlo označujeme jako slaninu, a je li prorostlá tenkou vrstvou svaloviny, pak jako anglickou slaninu. Samotná uzená slanina je velmi oblíbená, obvyklé je její použití v kuchyni při úpravě libového masa, drůbeže, zvěřiny, přidáváme ji do paštik i nádivek, klasikou je její přidávání do smažených vajec. Pro zvýraznění chuti slaninu paprikujeme červenou sladkou paprikou